Milada

Už od začátku listopadu běží v kinech poměrně očekávaný film Milada. Měl celkem velkou reklamu a myslím si, že téma nadchne každého Čecha, protože téma Milada Horáková je pro nás hodně zajímavé, je to velmi silná osobnost, která si zaslouží náš obdiv a kdo by o ní nechtěl vědět něco víc?

Navíc film není primárně točený pro Českou republiku, ale do okolních zemí a to na první pohled zvyšuje prestiž filmu, že byl původně natočen v angličtině a až pak se předaboval do češtiny. Připomíná to film Anthropoid – také o hrdinném skutku Čechů natočený cizinci pro cizince. (I když Miladu točil český režisér, dlouho žijící v Americe.)

Přes všechny tyto klady se kterými se člověk odhodlá jít do kina, přijde neúnosné zklamání. Film má na jednu stranu informovat svět o tom, kdo to byl Milada Horáková, co dělala, proč to dělala a jak moc hrdinský byl její skutek, ale místo toho přichází tak asi hodinu nepochopení. První hodina filmu se totiž odehrává ve střípcích, v krátkých scénách, které se velmi rychle střídají a pro jejich pochopení byste nejdřív museli nastudovat její životopis nebo aspoň hodně dobře znát dějiny, aby vám to všechno došlo. Což si trochu protiřečí s tím, že to má seznámit cizince s našimi dějinami a mělo by se počítat s tím, že neví vůbec nic.  

Mě osobně zkrátka první hodina přišla neúnosně nudná a téměř nic neříkající, kdy vám nemůže být ani hlavní postavy nijak líto, protože zkrátka netušíte moc, co se děje.

Děj se pak zpomalí, když se dostává Milada do vězení a tam film nabývá zajímavosti. Popisuje, jak jí mučili, jak se jí snažili donutit k tomu, aby se přiznala k věcem, které ani neudělala a ona se nechce dát. Mučí jí tak, že jí nenechají několik dní spát, dopřejí ji hodinu přerušovaného spánku a jde zpátky k výslechu. Ona má ve vězení spojenkyni, novinářku, s kterou se setkala již dříve a která jí zdánlivě pomáhá, ale později se dozvídáte, že donáší. Milada se nakonec uvolí k tomu, že se přizná a podepíše nějaké papíry, ale před soudem řekne, že se necítí pro to vina, známý příběh, kdy se vzepře systému. Setkává se svou rodinou těsně před smrtí, aby k trestu smrti nedošlo, se angažuje její rodina, ale i Albert Einstein, Eleaon Rooseveltová, Winston Churchil a další. Přesto je milost zamítnuta a Milada je zavražděna.  Film končí jejími dopisy, které její dcera dostává až po letech.

Co se týče hereckého obsazení hlavní herečka izraelského Ayelet Zurer je výborná a předvádí skvělý herecký výkon. Režisér přemýšlel i nad Kate Winslet. Objevují se tam i pro nás známí herci jako Vica Kerekes, Vladimír Javorský, Jiří Vyorálek, Ivana Chýlková a Aňa Geislerová. Co opravdu trhá za uši, je to že Aňa Geislerová nemá svůj hlas. Proč to tak udělali nevím, vlastně mi ten důvod je i jedno, protože tohle mi osobně vážně vadilo. Aňa patří mezi mé nejoblíbenější herečky a nevidím důvod, proč by jí měl namlouvat někdo jiný.

Přestože film nese opravdu velké téma, které je nepochybně zajímavé a inspirující a film podnítil trochu víc můj zájem o Miladu Horákovou, šlo to udělat nepochybně lépe. Ale zjistila jsem, že je to první film toho režiséra – Davida Mrnky, proto bych nebyla tak kritická. Budu doufat, že i příště si vybere nějaké jiné zajímavé téma a lépe ho zpracuje.